sobota 19. ledna 2008

Co je začátek? a co konec?

ja uz proste nemuzu...nemuzu psat nesmyslne a neduchaplne clanky.
ne, ze by me to nejak trapilo.
kazdy muze být rádcem.
lidi od lidí rozpoznávat.
Já prostě nemůžu bejt štastná, nejde to.
Pořád mi něco schází, bylo mi nejhůř ale ozval ses, kámoši, kteryho miluju.
Pořád mi chybíš. Podstatu života stejně zjistíte až ji ztratíte. Myšlenka je jen stavební kámen.
A takže být a či nebýt.
potrebuju nekoho po boku mit... pro vlastni spotřebu a potrebu.
odpovez.

středa 2. ledna 2008

Hejhou... s novým rokem. a zahalenou černou.

Taky ste si dali milion předsevzetí a s pohoršeným výrazem zjištujete, že onejch půl milionu ste již porušili?
nevadí. :)
máme na to celej rok.
♪♪



Dokonale dokonalá.



Přišla sem na to, přišla sem na lidi,který nenávidim. Od srdce. Jdu si takhle po ulici a vidím.
Vidím holku, z dálky, jak se za ní řítí hromada romů. Slzy ji stékají všude možně a prosí aby jí nechali.Ublíží jí nejen fyzicky, ale hlavně u srdíčka. Nenávidim nespravedlivý boje. Nenávidim násilí.Nenávidím nespravedlnost a nenávidim ty svině. Byli Vánoce. Nejhorší je, že jsem tam byla s ní.

Stejně předpokládám, že články píšu především pro moje potěšení. :) a tak respektuju vaší chut nečíst jej.

Peace pro rok 2008. Lidi, pomáhejte si :)

a tak přece jednou se to povedlo.

Omlouvám se všem (ne)pravidelným čtenářům. xD to zní tak hezky.
Každej den se zkouším zalogovat. a dneska sem si vzpoměla. na heslo. poklona, děkuji. ja vim x).

sobota 1. prosince 2007

Každá špína jednou skončí....

Ja na to nemám. nemám na to vést pohybové hnutí kund, i když, jak na to koukám, zájemců do předních řad mojí armády by nebylo málo x) .... děkuju

středa 28. listopadu 2007

Di domů

Promin. Asi si sem vlezl s pohoršeným výrazem a titulem, bože co je to za debila, jelikož jsem tě poctila svým líbezným odkazem na tvým blogu, vidžejo :] ...
.promin.promin.promin. děcka útočte x)
ale přiznejme si, komerční kundy se nějak rozmnožovat musí.

kámo, spřátelíme? xD
ja vim žejo x)

Slaná tyčinka

Dámy a pánové, stále přežívající existence nedotčeného děcka přichází v plné síle.

Ano, je to tak. Byla jsem chycena a donucena napsat první příspěvek. Mučili mě tak dlouho než se tohle nedostalo na povrch - povrchního blogového světa. A já jen řvala ještě, a ještě. :]